Noční stvoření

30. května 2009 v 11:57 | Anči |  Povídky- jednorázové
Doufám že se vám tahle povídka bude líbit

Noční stvoření

Měla život, měla duši vše ztratila v jednom okamžiku. Od té doby jen utíká. Od té doby co jí ,,něco" pokousalo. Změnil se jí celý život. Neví kam jít kam se schovat.
Vždy když je úplněk změní se ve strašlivou zrůdu, vlkodlaka.
Jmenuje se Garika. Už jen čeká až začne úplněk. Vyhlíží lunu……
Měsíc se vyhoupl na noční oblohu. S Garikou se dělo něco divného měnila se. Zvětšovala se, oblečení a kůže se jí trhala. Po chvíli už na jejím místě byla ta strašlivá zrůda, vlkodlak. Její dlouhé, ostré zuby ve tmě zářily. V očích se jí objevily jiskřičky smutku. Měla hlad. Po čtyřech se rozběhla k nejbližší vesnici. Doběhla k nějakému stavení. Bydlela tam rodina s pěti dětmi. Vlčice vběhla dovnitř. Zrovna všichni večeřeli. Vyskočila na stůl. Rozhlédla se okolo sebe. Všimla si malé obtloustl holčičky. Vrhla se na ni. Zbytek rodiny mezi tím utíkali z domu, křičeli zděšením. Garika teda to stvoření hrůzy, nejdříve ukousla té holce hlavu. Pak jí rozpárala břicho a pustila se do vnitřností. Ke stavení se seběhla celá vesnice. Měli nejrůznější zbraně od krásných mečů až po polámané lopaty. Celá ty horda lidí vběhla do stavení a začali po vlčí ženě házet kameny. Tm vlčici donutily přestat jíst. Když jí jeden kamen trefil přímo do hlavy už to nemohla vydržet. Rozběhla se proti vesničanům. Hbitě je přeskočila a vyběhla ze dveří. Utíkala do lesa. Vesničané se rozběhli za ní. Utíkala co mohla ale udržela velká zranění, nemohla tak rychle utíkat. Už nemohla dál. Podívala se na měsíc zářil jako talisman naděje. Vlčí žena se otočila k vesničanům čelem. Byla rozhodnutá je všechny do jednoho zabít a sníst. Asi deset metrů před ní se vesničané zastavili. Někteří po ní začali střílet z luků jiní po ní házeli co měli po ruce. Vlčice se z posledních sil rozběhla. V tom zmatku ze skupiny vystoupil muž. Vytáhl dlouhý dvouruční stříbrný meč. Stoupl si proti vlčí ženě. A meč jí zabodl do břicha. Vlčice padla na zem a vyla bolestí. Vesničané se na její utrpení s radostí koukali. Byli rádi, když jí viděli umírat. Na obloze se objevily hvězdy. Vesničané tam nechali vlčí ženu ležet a odešli domu, radovat se ze svého vítězství. Vlčice naposled zavyla. Po té se začala zmenšovat a proměňovat na člověka. Už to nebyla ta zrůda ale byla to Garika ta hodná a milá dívka. Ležela tam na zemi a nevěděla co se stalo. Byla na tom hodně špatně. Věděla, že zemře.
Svítalo Garika ležela na zemi v jehličí. Po tváři jí stekla slza.
Oči jí pláčí tmou dokud nezhasnou.
Měla život, měla duši vše ztratila v jednom okamžiku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka???

Ano je skvělá
je vcajku
SESCHLÝ

Komentáře

1 Sarah Sarah | 30. května 2009 v 12:33 | Reagovat

Velice povedená povídka Anči

2 Tara Tara | Web | 30. května 2009 v 13:49 | Reagovat

jop líbila s emi. je to moc pěkně napsaný. jen jak tam je hodně vět jednoduchých je to takový rychlý, má to prostě spád. někdy je to dobře  noo a mě se to teď sem ěnjak extra nehodilo :)
ale na konec pěkný příběh i hezk yvolená slova ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama