Omóni melme - prolog

29. května 2009 v 18:06 | Sarah |  Omóni melme
Omóni melme
Varování: incest, do 13-ti let nevhodné
Prolog
Oba dva seděli v hostinci, "U skákavého poníka," v Hůrce. Na hlavách měli kápě, jež skrývali jejich elfské rysy. Přestože se lišily svým vzhledem, jedno měli společné. Život.

Měli ho silně propletený. Oba se narodily v Temném hvozdu. Králi temnohvozdských elfů. Thranduilovi. Legolas byl jeho druhý syn. Měl dlouhé, třpytivě zlaté vlasy a nebesky modré oči. Zato jeho mladší sestra byla jeho pravý opak. Vlasy černé jako noc a oči třpytivě zelené.
Lirael. "Jeho" Lirael.
Bylo mu tehdy pět. Pět let. V pěti letech ho zasnoubili. To nebylo tak hrozné. Jenže zasnoubili ho s jeho vlastní sestrou. Nikdy nečekal, že to bude on. Očekával, že to bude jeho starší bratr Brethilas. Když Lirael dospěla, do určitého věku řekli jí to. Nevyváděla. Přijala svůj osud klidně a vyrovnaně. Jenže uvnitř ní to vřelo. Vřelo, protože si svůj osud vybrat nemohla.
Jenže proti tomu tehdy nic nezmohli, ani jeden. Teď tu seděl. Lirael seděla vedle něho. Byli na cestě do Roklinky. Kde se měl Legolas připojit k družině vyslané za účelem zničit prsten moci. Sauronův prsten.
Lirael svého bratra zpod kápě pozorovala. Doufala, že se z této výpravy vrátí v pořádku. Pozdě večer se oba zvedli a vydali se do svého pokoje. Rozhodli se, že takto to bude nejbezpečnější. Před lidmi se vydávali za normální lidský pár, aby nikdo nepojal podezření.
Tato část od 15 let. Neručím za případné neuposlechnutí mladších čtenářů.
Když přišli na pokoj, zarazili se. Čekali jen jednu postel.
Jedna postel tu byla, ale zarazilo je oba, že byla pokrytá lístečky růží. Lirael se podívala na svého bratra. Viděla, že překvapený výraz jenom hraje.
Zamyslela se. Bylo proti pravidlům, aby spolu něco měli. Před tím než se řádně vezmou.
Jenže tohle mělo i kladnou stránku. Nikdo by to nezjistil. Nikdy.
Podívala se směrem, kde bylo okno. Závěsy byli pečlivě zatažené, aby nic neproniklo mimo pokoj. Ani se nedívala ke dveřím. Ty už byli zamčené.
Otočila se směrem k Legolasovi. Jeho plášť už byl sundaný a ležel na podlaze. Pomalu přešel za svou sestru a také jí sundal plášť, který se okamžitě svezl na zem. Postavil se těsně za ní a rukama jí objal. Sklonil svou hlavu a rty se dotkl jejího ušního lalůčku. Z úst jí vyšel sten. Otočila se směrem k němu a to i v jeho láskyplném sevření. Její rty se, spojili s jeho. V jemném, něžném polibku. Poté do polibku zapojili i jazyky. Ty se proplétali v dokonalém tanci. Tanci vášně, lásky, něžnosti, ale hlavně jemnosti. Jemně sklonil hlavu a jeho rty se přesunuli k jejímu krku. Zaklonila ho, aby měl lepší přístup. O několik minut později přestal. Podívala se na něj nesouhlasným pohledem. Usmál se. Okouzlujícím úsměvem, pod kterým se jí vždy podlomila kolena. Objal ji jednou rukou okolo pasu, zatímco druhou sundával svou tuniku. Poté sundal i tuniku své sestry. Jemně ji zvedl a položil na měkký koberec. Pomalu se k ní přitiskl a lehl si nad ní. Jeho zlaté vlasy v tu chvíli spadli na všechny různé strany a vytvořili tak jakoby zlatavý vodopád. Její ruka mu vlasy jemně prohrábla. Než si toho stačil, všimnout oba byli i bez kalhot. Díval se do jejích krásných zelených, očích. Kdyby mohl, dal by vše jen pro to, aby v nich byly veselé jiskřičky štěstí, které vídával často.
Chtěl jí jemně políbit, jenže ho překvapilo, když převzala iniciativu do svých rukou ona.
Převalila ho. Byl nyní pod ní. Jemně ho kousla na krku a, vyrobila mu tam dokonalé milostné znamínko. Poté pokračovala. Jemně rukama zkoumala Legolasovo tělo a každý kousíček jeho kůže políbila. Bavilo ji sledovat jak Legolasova kůže po každém polibku zajiskřila. Rukama sjela až na jeho přirození. Jediným pohledem z očí do očí se jí dostal souhlas. Uchopila jeho úd a začala jím pohybovat. Po několika minutách ji zarazil.
Překulil ji znovu pod sebe a pokračoval. Líbal každý kousek jejího těla i obličeje. Jemně hnětl mezi rukama její pahorky lásky. Opatrně uchopil do zubů i obě její bradavky.
Když se dostal, dolů zarazil se.
Přikývla. Jemně namočil ruku do baňky s olejem a potřel několika kapkami své přirození.
Poté do ní jemně vstoupil. Když se ujistil, že je Lirael v pořádku začal se v ní pomalu pohybovat. Její nehty se mu s každým pohybem zabořili do zad. Pohyboval se v ní rychleji. Vyšla mu vstříc.
Náhle se zdálo, jakoby se oběma v očích objevili neskonalé jiskřičky štěstí, které pohasínali, jakoby je něco rozbíjelo. Oba se, ve stejnou chvíli dostali na vrchol. Na vrchol jejich vášně.
Legolas vyklouzl a svalil se vedle Lirael. Podívala se na něj. V očích měla mnohem více jiskřiček. Jiskřiček, jež prozrazovali více než pouho pouhou náklonnost.

Natáhl se k ní a na ústa jí vtiskl jemný polibek na dobré spaní. Poté z posledních sil natáhl ruku pro plášť pod, kterým skryl jejich těla. Oba usnuli v objetí, které vypadalo jako sourozenecké, jenže skrývalo mnohem víc.
Museli se prospat. Čekal je náročný den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tara Tara | Web | 29. května 2009 v 20:08 | Reagovat

oj incest a ještě k tomu toto dokonalý :D ne já nejsem zvrhlá prostě ne :) Jen je to prostě dobře napsaný :)

2 Kájula Kájula | Web | 31. května 2009 v 1:05 | Reagovat

Hm, incest, to jsem zvědavá, jaké to bude. :-)

Hmmm, okej, má kritika:
- utíká ti i/y ve slovesech. ;-) Doporučuji mnemotechnickou pomůcku: ženy si hrály s tvrdým, muži odcházeli s měkkým. Navíc bacha na životnost a neživotnost. ;-)
- krátké, jednoduché věty, které mi připadají jako údery sekerou: buch. buch. buch. Rozepsat, pls. :-P
- chyby v čárkách. Buďto jejich úplná absence nebo naopak jsou na místech, kde by vůbec být neměly.
- ehehe, taková romantika a najednou takové nehezké slovo. Nenapadl tě jiný vhodnější ekvivalent slova "cucflek"? Když už používáš kopečky lásky (oh my... spíš bych použila pahorky :-), tak proč nenazvat cucflek znamínkem lásky? ;-)
- líbí se mi Legolasův lubrikant. :-D

No, ale jo, je to celkem dobré, až na ty věty a otřepané fráze. ;-)
Jak říká kamarádka: pokud se vám zdá, že jste to už někde slyšeli, nepoužívejte to. :-P

3 Sarah Sarah | 31. května 2009 v 9:39 | Reagovat

Káji, jedna moje kamarádka říká, že čárky jsou metla lidstva a v tom s ní úplně souhlasím, hold čárky = nejhorší nepřítel(alespoň pro mne), v i/y se pokusím více zlepšit, ale nic nezaručuji, jinak velice děkuji za komentář a zhodnocení

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama