Srpen 2009

Ztracená láska - kapitola 6

31. srpna 2009 v 21:01 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 6. - Že by láska??????

Drizzt i Catherine byly hodně spolu. Oba od toho druhého poznávaly mnoho, co dosud nevěděl ten druhý. Vyrážely na hraničářské toulky a mnohdy se nevrátily dříve než za tři dny. Drizzt začal s Catherine pociťovat něco, co nikdy nepoznal. Věděl co to je. Jen nevěděl jak jí to dát najevo a zda ona k němu cítí to samé.
Jednoho dne se potulovaly u vesnice, která byla od Mitrilové síně vzdálená pět dnů cesty. Nevešly dovnitř. Věděly, že by se jich lidé bály a útočily by na ně.
To nechtěly.
Catherine seděla na větvi rozložitého stromu a sledovala Drizzta, který zkoumal stopy na zemi. Zvířecí stopy a zjevně si nemohl vzpomenout co je to za zvíře.
"Skunk," napověděla mu, když bezmocně pohodil rameny.
"Díky, Cat," odvětil a usmál se.

Ztracená láska - kapitola 5

31. srpna 2009 v 12:55 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 5. - Povolení

Oba dva se stále probodávaly pohledy a panující ticho nakonec přerušil Bruenor.
"Doufám, že nám řeknete, co tu děláte?," řekl a svá slova směřoval na Catherine.
"Jistě," odvětila a okamžitě pokračovala, "Vyslala mě sem jako posla Lady Alustriel. Měla jsem vám králi Bruenore doručit onen dopis a pak se vrátit zpět do Stříboluní."
Ani se neotočila, když uslyšela odfrknutí doprovázené menším nelibě zamručením slov:"To sotva."
Počítala s tím, že jí nebudou vůbec věřit a byla na to připravená. Bruenor její odpověď zvažoval a pak naznačil rukou, aby všichni odešli ještě předtím, ale řekl, aby daly drowce pokoj a zavřely ji tam. Skoro všichni se vydali na odchod. Jen Drizzt otálel.
Jakmile se zavřely dveře Bruenor si povzdychl. Nesnášel vynášení rozsudků nad někým, kdo nebyl z jeho klanu nebo z přátel či nepřátel.

Ztracená láska - kapitola 4

30. srpna 2009 v 20:11 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 4 - Původ

V jeskyni přespali a ráno se vydali dále. Catti s Wulfgarem se sice divili proč má Catherine na hlavě kápi a nesundá si ji. Catherine jim na to řekla jen, že je to její věc a oni se do toho nemají míchat. Oba tedy rozmrzele pokrčili rameny a dále se nevyptávali. Krajina kolem nich rychle ubíhala a ani se nenadáli a stáli před jedním z mnoha tajných a střežených vchodů do komplexu Mitrilové síně.
Před komplexem se od nich oddělila Catti s tím, že si musí něco zařídit a požádala Wulfgara zda by Catherine neprovedl. Souhlasil. Jakmile se dveře, otevřeli, vjeli dovnitř, kde sesedli. Dál už museli po svých.

Ztracená láska - kapitola 3

30. srpna 2009 v 18:36 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 3. - Bezmoc

Viděla jen tmu. Tmu, která jí pohltila. Tmu, jež se nacházela všude okolo. Strašidelná, tajemná a krutá. Jen tma. Žádné slunce nebo hlasy. Jen chladná, krutá tma. Nevěděla. Cítila se bezmocná. Měla strach. Snad poprvé v životě. Nikdy se tmy nebála, ale tohle bylo jiné. Tato tma jí připomínala Temné říše.
O mnoho minut později se tma začala měnit. Už nebyla černá, ale místy tam byla i šedá.
Slyšela hlasy, ale nedávali jí smysl. Oční víčka se jí chvěla. Namáhavě je otevřela. Nad ní se někdo skláněl. Viděla jen rudé vlasy, než se jí znovu zmocnila tma a bezvědomí.
Tma se rozestupovala. Pomalu, ale přece. Nyní už hlasům rozuměla.

Ztracená láska - kapitola 2

30. srpna 2009 v 18:28 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 2. - Boj o život

Cesta do Mitrilové síně jí na jejím koni Arisovi trvala sedm dnů. Šestý den přijela k malé jeskyni, a protože se stmívalo, rozhodla se v ní utábořit. Ale nebyla jediná, koho napadlo v malé jeskyni přečkat noc. Právě když sesedala, z koně uslyšela brnknout tětivu. Zareagovala příliš pozdě. Šíp se jí zabodl do předloktí pravé ruky. Tasila levý scimitar, protože pravá ruka jí po zásahu šípem jen ochable vysela. Z jeskyně vyběhlo aspoň tucet orků. Okamžitě si všimla, že mají oštěpy a několik z nich i luky se šípy, jež na ní mířily.
Okamžitě začala přemýšlet. Má bojovat nebo se bránit, doufajíc, že to orky odradí. Nevěděla. Velmi dobře vnímala i přes svou zamyšlenost, že se orkové rozbíhají přímo proti ní s úmyslem ukončit její život.

Ztracená láska - kapitola 1.

28. srpna 2009 v 16:31 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 1. - Úkol

Uběhlo patnáct dlouhých let. Pro Drizzta bylo těchto patnáct let bolestivých, ale zároveň nejlepších jaké si mohl přát. Pro Catherine byli ale mnohem rozhodující než pro něj. Začala pomáhat Lady Alustriel jako velvyslanec a posel. Jednoho dne byla poslána do Mitrilové síně, aby vyřídila důležité poselství králi trpaslíků Bruenorovi. Jenže nevěděla s kým se v Mitrilové síni setká. Dolehli k ní sice zprávy o nějakém Drizztovi Do´Urdenovi, ale myslela si, že to jsou jen klepy. Že není temný elf jako ona. Catherine měla ve Stříbroluní stejně vysokou autoritu jako Alustriel, jenže byla rozhodnuta nežít na povrchu v pohodlí. Jako hraničářka hodně cestovala vždy s bezpečně skrytým obličejem. Když se nabídla, že doručí, toto poselství velmi dobře si byla vědoma toho, že trpaslíci ji zabijí, pokud zjistí její původ.

Ztracená láska - Prolog

27. srpna 2009 v 17:19 | Sarah |  Ztracená láska
"Život je velkým jevištěm, kde člověk musí hráti, leč srdce někdy krvácí a tvář se musí smáti.
Věnuji všem, kteří už někdy ztratili, nebo měli zlomená srdce. "Život je jen jeden a lidé musí žít, ne se utápět v minulosti. Žít přítomností a budoucností, ale ne minulostí. Minulost uzamknout do vzpomínek, přestože je to jen rada."


Brzký návrat

17. srpna 2009 v 16:56 | Sarah |  Autoky a blog
Takže, já a Anči se již brzy vrhneme na další psaní povídek. Teda nevím jak Anči :) ale já určitě ano. Arty k většině povídek jsou hotové a brzy přibudou.
Máte se na co těšit:)

Omluva

5. srpna 2009 v 18:13 | Sarah |  Autoky a blog
Všem, kteří navštěvují blog se za sebe a Anči omlouvám. Anči je teď na táboře a mě připravuje jedna má známá arty k povídkám. Omlouvám se - znovu - ale v přilehlé době nečekejte žádné povídky.