Ztracená láska - kapitola 5

31. srpna 2009 v 12:55 | Sarah |  Ztracená láska
Kapitola 5. - Povolení

Oba dva se stále probodávaly pohledy a panující ticho nakonec přerušil Bruenor.
"Doufám, že nám řeknete, co tu děláte?," řekl a svá slova směřoval na Catherine.
"Jistě," odvětila a okamžitě pokračovala, "Vyslala mě sem jako posla Lady Alustriel. Měla jsem vám králi Bruenore doručit onen dopis a pak se vrátit zpět do Stříboluní."
Ani se neotočila, když uslyšela odfrknutí doprovázené menším nelibě zamručením slov:"To sotva."
Počítala s tím, že jí nebudou vůbec věřit a byla na to připravená. Bruenor její odpověď zvažoval a pak naznačil rukou, aby všichni odešli ještě předtím, ale řekl, aby daly drowce pokoj a zavřely ji tam. Skoro všichni se vydali na odchod. Jen Drizzt otálel.
Jakmile se zavřely dveře Bruenor si povzdychl. Nesnášel vynášení rozsudků nad někým, kdo nebyl z jeho klanu nebo z přátel či nepřátel.

Drizzt se na svého trpasličího přítele zkoumavě zadíval. Znali se dobře za těch několik let.
Nepotřeboval slyšet, že Bruenora trápí ona drowka Catherine. Poznal to.
Mlčel zatímco Bruenor rozmýšlel co podniknout. Nakonec to nevydržel a vybuchl.
"Poraď mi, co s ní mám sakra udělat, drowe!"

Drizzt se ani nepozastavil nad tím, jak ho jeho trpasličí přítel oslovil a pokrčil rameny.
Také nevěděl co s ní udělat.
Bruenora najednou něco napadlo. Chvilku to rozvažoval a nakonec to řekl. "Co kdybys jí vyslechl, jestli nemá nějaké postranní úmysly?"
Drizzt ztuhl. Přesně nad tím uvažoval, ale věděl, že to nemusí dobře dopadnout. Nakonec pod Bruenorovým úzkostným pohledem souhlasil.
"Půjdu raději hned, jinak by se to čekání nemuselo vyplatit," dodal a pak vyrazil ze síně tam, kde tušil její pokoj. Měl štěstí, protože přesně před pokojem uviděl na stráži dva trpaslíky, kteří jí zaručeně hlídali.
Zastavili ho a zeptali se ho na důvod. Nechtěli, aby se mu něco stalo. Měli ho v oblibě, nejen protože byl skvělý bojovníkem a přítel jejich krále, ale také pro jeho odhodlání pomáhat klanu Válečného kladiva.
Jakmile řekl, důvod pustili ho, ale i přesto ho nabádali, aby byl opatrný. Jakmile vešel, naskytl se mu zvláštní pohled.
Catherine ležela na posteli a vypadala, jako kdyby spala. Ve skutečnosti, ale přemýšlela nad tím co Alustriel do dopisu napsala.
Slyšela otevření dveří i hlasy v chodbě, ale nevěnovala tomu pozornost. Teprve, když na sobě ucítila, pohled zvedla, hlavu. Její hnědé oči se střetly s levandulovými a ona neochotně vstala.
"Co tu chceš?," zeptala se a snažila se, aby na ní nepoznal nervozitu. Koneckonců měla právě možnost mluvit s drowem ze svého národa, který byl zde na povrchu velice uznávaný.
"Promluvit si," odvětil a dodal, "Pokud máš tedy zájem."
Něco si tiše zamumlala ale i přesto stačil zachytit slova jako "zavšivení," a "zatracená ALustriel."
Pousmál se. Měl vládkyni Stříbroluní v oblibě a ona ji s bravurou sobě vlastní urážela za to, že se stala její vyslankyní a musela jet do Mitrilové síně.
Odhodlával se k položení první otázky, ale místo toho si všiml, že k němu přistoupila mnohem blíž než k němu kdy nějaká drowka nebo smrtelná žena přistoupila.
Ztuhl.
Okamžitě raději odstoupila, když si všimla, že jemu není její blízkost dvakrát příjemná.
"Omlouvám se."
"Omluva se přijímá," odvětil a usmál se.
Úsměv opětovala a maličko znervózněla, když se zeptala, jestli mu může tykat.
Přikývl a oba se posadili na její postel.
Přišlo mu, že se nedůvěry ke Catherine zbavil strašně rychle. Ptal se jí na všechno možné. Proč odešla z Menzoberranzanu, kde žila, jak jí napadlo vyučit se hraničářkou a spoustu dalších věcí.
Pak si role prohodily a otázky pokládala Catherine. Nakonec spolu takto strávily skoro celý den. Večer jí slíbil, že se u Bruenora přimluví, aby se mohla volně pohybovat. Stejně jako on. Bruenor to povolil, ale s podmínkou, že to bude Drizzt kdo se o Catherine postará a kdo na ni po dobu jejího pobytu v Mitriových síních dohlédne.
Drizzt souhlasil bez námitek. Spolu s Catherine pak strávily mnoho dnů cestami po okolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tara Tara | Web | 31. srpna 2009 v 20:55 | Reagovat

jůůůůj :) bude románéé xD ne dobř emlčim.. al eje to krásně napsaný fakt :) jens e mi zdá že mu věří moc rychle i dkyž technicky vzato když je to z jejího druhu tak co :)

2 Jasmín Jasmín | Web | 20. září 2009 v 8:29 | Reagovat

to je moc hezký, máš krásný blog

3 Angel Angel | 13. května 2013 v 15:13 | Reagovat

Ahoj, narazila jsem dnes na tvojí povídku.. Jako není to špatné, ale přijde mi, že se ke všemu dostáváš nějak moc rychle a Drizzt by nikomu takhle rychle neuvěřil. Zvlášť drowce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama